Predám kohúta Bresse gauloise

Predám kohúta Bresse gauloise. Je to najlepšie kura na svete. Keď neochutnáte, aspoň si prečítajte :-) Jediné z hydiny s ochrannou známkou kvality. S farbami francúzskej trikolóry. Biele perie, červený hrebienok a modré nohy. S krehkým tmavým mäsom, jemnou kožou a žltým tukom. "Až někde v menu narazíte na kuře z Bresse, dejte si ho. Bude to nejspíš v nějaké velmi dobré, nebo alespoň lepší restauraci, kde si potrpí na kvalitu surovin. A pokud máte odvahu, kupte si ho a připravte sami, kilo vyjde na nějakých 510 korun. Bréská kuřata obvykle mívají váhu 1,4 kg, to máme nějakých sedm stovek za ptáka. Nejspíš si ťukáte na čelo, proč byste měli za „obyčejné kuře“ dávat desetinásobek obvyklé ceny. Jenže ono to není tak docela obyčejné kuře. Jestli trpíte vášní pro jídlo a máte alespoň trochu vytříbené chutě, pochopíte to. Chov bréské drůbeže bývá obvykle přidružen k mléčné farmě: zdejší slípky totiž převážně dostávají kukuřici máčenou v mléce. Šťastný život ovšem netrvá věčně, kuře si ho užije plných devět týdnů, statnější poularde jedenáct a kapoun má nárok na celých třiadvacet týdnů svobody, hrabání a zobání. Pro srovnání: nešťastné kuře ve velkochovu žije obvykle jen nějakých čtyřicet dní, což je možná z jeho pohledu dobře, netrápí se tak dlouho. Má ale také zoufalé maso, z něhož připravíte stejně zoufalé jídlo.Maso takového kuřete voní, je křehké a šťavnaté, současně má na kostech skutečné svaly, za což může průběžný pohyb. Tuková vrstva se zase postará o výraznější chuť. Takový pták nepotřebuje mnoho, aby na stole zazářil. Nejlepší jsou ty nejjednodušší úpravy. Podle tradičního receptu z Bresse se kuře nejprve naporcuje, pak se jednotlivé kusy opečou na másle a následně dusí ve víně a smetaně. Úprava se zaměřuje na šťavnaté maso, nikoli křupavou kůži. Otázkou ale je, jestli se do experimentu vůbec pouštět. Když už se totiž jednou odhodláte a kuře za sedm stovek pořídíte, to obyčejné vám už pak nebude chutnat.